Nevšední slovo pro všední den

Římanům 5:1-5 1 Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, 2 neboť skrze něho jsme vírou získali přístup k této milosti. V ní stojíme a chlubíme se nadějí, že dosáhneme slávy Boží. 3 A nejen to: chlubíme se i utrpením, vždyť víme, že z utrpení roste vytrvalost, 4 z vytrvalosti osvědčenost a z osvědčenosti naděje. 5 A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán.

Pandemie a její řešení od nás všech bude vyžadovat hodně vytrvalosti a trpělivosti. Už teď je jasné, že opatření proti šíření viru nás budou provázet ještě dlouhou dobu. Ekonomické důsledky nejspíše ještě déle. Leták Jak žít spolu s virem nás k mobilizaci naší vytrvalosti vybízí:

„Nikdo z nás pandemii nezažil. Máme ale zkušenosti s katastrofami. Mnohé se dají využít. Například víme, že po počátečním nasazení přichází vyčerpání. Počítejme s tím. Vzájemné pomoci bude zapotřebí i po několika měsících. Rozložme síly, aby vystačily na později.“

Leták nám pěkně ilustruje vytrvalost, o které mluví Pavel. A naopak z Pavlova textu si můžeme odnést něco podstatného do naší doby, která vytrvalost vyžaduje.

Jako společnost budeme muset držet pohromadě nejen za týden, ale i za několik měsíců. Pokud se nám to podaří, budeme se cítit silnější a jednotnější. Budeme vědět, že umíme projít krizí. Že jsme se osvědčili a že příště se můžeme spolehnout na vzájemnou solidaritu a pomoc. Tak je to i s vírou, která v krizích sbírá zkušenosti, tříbí se, upevňuje se a více se učí spoléhat na to, co je neviditelné.

Jako křesťané máme v naději nedostižný náskok, protože naše naděje není výsledkem křehké lidské soudržnosti. Máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista a naději, která neklame neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého. Díky Kristovu kříži víme o Boží blízkosti, která platí pro dnešek i pro zítřek i pro období, která přijdou. Víme o zaslíbení věčnosti.

Využijme náš náskok a čerpejme z neviditelné naděje. Když bude přicházet malomyslnost, ztrácet se smysl, kupit se zklamání, když budeme čelit strachu, víme, že naše kotva je pevná. Ať je naše naděje povzbuzením i našim kolegům a spoluobčanům. Nezapomeňme ale také správně rozložit naše síly, aby bylo i na později.

Ať už se věci budou ubírat dobrým nebo špatným směrem, vytrvejme v důvěře v Krista a jeho dílo.

Jan Macek