Přeskočit na obsah
Používáním webu vyjadřujete souhlas s využíváním cookies.

Nevšední slovo pro všední den

Nevšední slovo pro všední den

Nadšené titulky novin vychvalující sjednocení národa, vzájemnou solidaritu a pomoc kazí zprávy o volání po lynči nakažených, kteří nemoc přivlekli. Ať už z dovolené z Itálie do Čech, z velkoměsta na venkov nebo ze svého zaměstnání do našeho domu. Pochopitelný strach o zdraví své a svých nejbližších se přelévá do nenávisti. Namísto přiměřené opatrnosti nastupuje obviňování, které někdy míří dokonce i na pomáhající a zdravotnický personál. Je lákavé ukázat si na někoho prstem, pak sevřít ruku v pěst a zahrozit a odtud už chybí jen málo k ráně.

Našli bychom i „křesťanskou“ formu takového vyhledávání viníků. Jak snadno zbožní spravedliví kamenují druhé za jejich hříchy (J 8:1-11). Jak snadno se u druhých hledají provinění (Jobovi přátelé u Joba). Jak snadno se vyhlašují Boží soudy a armagedon nad lidstvem namísto Pána Boha.

Ježíš odpověď na otázku: „Kdo za to může?“ značně zkomplikoval.

1 Právě tehdy k němu přišli někteří se zprávou o Galilejcích, jejichž krev smísil Pilát s krví jejich obětí. 2 On jim na to řekl: „Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než ti ostatní, že to museli vytrpět? 3 Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni podobně zahynete. 4 Nebo myslíte, že oněch osmnáct, na které padla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než ostatní obyvatelé Jeruzaléma? 5 Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni právě tak zahynete.“ Lk 13:1-5

Ježíš otáčí náš ukazováček. Od hledání viníků a příčiny či dokonce obviňování obětí směřuje naši pozornost k nám samotným, k reflexi a proměně našeho vlastního života. Jsme to my sami, kdo si má přivlastnit Boží soud.

2 "Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?" 3 Ježíš odpověděl: "Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží. J 9:2-3

Hledání příčiny nemoci a neštěstí v hříchu odmítá. Odhaluje ale prostor pro skutky Boží. Uzdravování, ujímání se potřebných, projevy sounáležitosti, ale také volání na cestu života, mají ukázat na Boží slávu a dobrotu. U slepého v Božím jménu jednal Ježíš. Pro dnešní nemocné a izolované ponechává nás, své následovníky.

Nakonec máme milovat i své nepřátele. Dnes se nám jimi opravdu mohou stát nezodpovědní a lehkovážní lidé, kteří vyšli ze svých domovů navzdory přikázané karanténě nebo si neodpustili svou dovolenou. Hledíme-li na Kristův kříž, nemůžeme přilévat olej do ohně násilí a nenávisti. Vždyť právě tam Kristus na zlo odpověděl láskyplnou službou všem lidem.