Nevšední slovo pro všední den

Otevři srdce Duchu Kristovu

Ta slova je zasáhla do srdce. Začali se Petra a ostatních apoštolů ptát: „Co máme dělat, bratři?“ „Čiňte pokání,“ odpověděl Petr, „a každý se nechte pokřtít ve jménu Ježíše Krista, aby vám byly odpuštěny hříchy. Skutky 2,37-38, B21

Dokážete si představit tři tisíce obrácených lidí? Pokud bych to měl k něčemu přirovnat, tak jako by se obrátil každý sedmý obyvatel Polabin. Co přimělo tak velký zástup lidí změnit pohled na Ježíše o 180 stupňů? (Proto takovému obratu říkáme metanoia – obrácení.) Byla to snad Petrova připomínka nadpřirozených jevů: Ježíše Nazaretského Bůh potvrdil před vašimi zraky mocnými činy, divy a znameními, která mezi vámi skrze něho činil, jak sami víte (Sk 2,22)? Nebo to snad byla přesvědčivá teologická argumentace ze Starého zákona z proroka Joele a ze 16. Žalmu? Myslím, že ani jedno, ani druhé.

Osobně jsem přesvědčen, že to muselo být něco daleko přesvědčivějšího, jednoduchého a ne příliš teologicky složitého. Byla to postava vzkříšeného Mesiáše – Krista, která se jim najednou promítla do Ježíše: Ať tedy všechen Izrael s jistotou ví, že toho Ježíše, kterého vy jste ukřižovali, učinil Bůh Pánem a Mesiášem (Sk 2,36).

Stěžejní roli v jejich obrácení hrálo pokání doložené křtem ve jméno Ježíše Krista a víra v jeho vzkříšení. To, co pak následovalo, bylo naplnění Otcova zaslíbení pro každého, kdo tak učinil: I vy přijmete dar Ducha svatého, neboť to zaslíbení platí pro vás a vaše potomky i pro všechny, kdo jsou daleko – kohokoli povolá Hospodin, náš Bůh (Sk 2,39).

Díky za Letnice, které si budeme za pár týdnů připomínat – věřím, že již všichni shromážděni v Arše. Kéž by to nebyla jen připomínka Letnic, ale nové naplnění Duchem Kristovým, které máme průběžně prožívat každý z nás.

Radek Kalenský