Nevšední slovo pro všední den
Překlad a výklad podle Beneš, Heller: Poutní písně
Žalm 123 1 Píseň poutníků K tobě pozvedám své oči, K tobě sedícímu na nebesích. 2 Hle jako oči sluhů k ruce jejich pánů, Jako oči služky k ruce její paní, Tak vzhlížejí naše oči k Hospodinu, našemu Bohu, Dokud se nad námi nesmiluje. 3 Smiluj se nad námi, Hospodine! Smiluj se nad námi! Protože mnoho jsme byli nasyceni pohrdáním. 4 Naše duše se už přesytila Posměchu sebejistých a pohrdáních pyšných.
Dnešní žalm je prosbou o smilování.V prvním verši pro nás zaznívá otázka: „Ke komu vzhlížíš?“ a soustředí naši pozornost. Roztěkané oči zacílí k Hospodinu. Odvrací je od všech věcí, které nemají s Hospodinem nic společného. Od uctívání model a od všech falešných pomocníků. Jde o zápas. Navzdory modlám, všemu lákavému ale falešnému, navzdory podbízivým a rychlým řešením, mít oči jen a jen pro Hospodina. Tak má směřovat celý náš život, ne jen modlitba.
Obraz sluhů a služek (otroků) ve druhém verši podtrhuje plnou oddanost a odevzdanost Bohu, celou naši závislost a odkázanost na našeho Pána. Bez nároků. Kdo prosí o milost, plně se vydává všanc.Ve třetím verši pak zaznívá volání: „Smiluj se nad námi, Hospodine“. Jen Boží slitování může zachránit člověka v neúnosné a nesnesitelné situaci, který je na pokraji vyčerpání a bez síly.
Pramenem zlého jsou žalmistovi sebejistí a pyšní lidé. Necitelní vůči druhému člověku, utrpení druhého, lhostejní k bližnímu.Učme se i my zacílit naše oči k Bohu v oddanosti, když zažíváme různá příkoří. Pán se jistě, možná překvapivě, smiluje!