Přeskočit na obsah
Používáním webu vyjadřujete souhlas s využíváním cookies.

Nevšední slovo pro všední den

Nevšední slovo pro všední den

Žalm 125

Překlad a výklad žalmu dle Beneš, Heller: Poutní písně. Žalm 125

1 Píseň poutníků Doufající v Hospodina jsou jako hora Sijón; ta se nepohne, obstojí vždycky. 2 Jeruzalém. Hory kolem něj! I Hospodin je kolem svého lidu od nynějška navždy. 3 Proto žezlo zvůle nezůstane nad údělem spravedlivých, aby se bezpráví nezačali dopouštět i spravedliví. 4 Hospodine, dobrým prokaž dobro, těm, kdo mají přímé srdce! 5 Ale ty, kdo se uhýbají na své křivolaké stezky, nechá Hospodin jít s pachateli nepravostí tam, kam chtějí. Pokoj nad Izraelem.

  Kdy se spravedlivý člověk začne dopouštět bezpráví (v3)? Jak daleko máme tu hranici, kdy vybuchneme, řekneme si: „Dost! Teď se bude chvíli hrát podle mě!“? Kdy se, ať už pod vnějším nebo vnitřním tlakem, uchýlíme ke lži, podvůdku, pomluvě či nevěře? Kdy namísto přímé cesty volíme křivolakou? Spirála zla a hříchu na nás tlačí. Kde vzít sílu k lásce k nepřátelům? K odpuštění a smíření s těmi, kdo mi ublížili?   

Doufající v Hospodina je pevný jako hora Sijón, kde se nacházel Hospodinův chrám. V něm se denně Hospodin oslavoval a chválil, v něm se se denně připomínal Hospodinův zákon a Boží slovo, v něm se denně přinášely Bohu oběti. Buďme i my chrámem – oslavujme Boha, připomínejme si jeho zákon a slovo, nesme svůj kříž. Takový člověk obstojí. Ne ale sám ze sebe nebo snad ze svých sil. Člověka, který doufá, obklopí Hospodin, jako hory tvoří přirozený ochranný val Jeruzaléma. Když složíme svou naději v Hospodina, on změní náš úděl, upevní nás proti zlu a zlovůli. Nebuďme netrpěliví, doufejme v Hospodina.