Počátky společenství Archy sahají do 20. a 30. let minulého století. Z domácích skupinek soustředěných kolem několika křesťanů postupně vyrostlo malé společenství, které se hlásilo k Jednotě českobratrské. Poválečná totalitní doba pro něj byla velmi dramatická. Jeho někteří členové i tehdejší kazatel Jaroslav Polanský prošli komunistickým vězením (1962). Navzdory tomu se tito stateční lidé nadále setkávali, modlili a prokázali obdivuhodnou vytrvalost a obětavost. Pardubické společenství zůstávalo po dlouhou dobu nuceně součástí rozlehlého litomyšlského sboru Církve bratrské (tak se změnil název Jednoty českobratrské v roce 1967). Postupně se však rozvíjelo až k osamostatnění, k němuž státní úřady daly souhlas pár měsíců před sametovou revolucí. V roce 1998 se společenství se svými aktivitami přemístilo z centra města do Archy – nového moderního kostela na sídlišti v Polabinách. Krátce nato se od pardubického sboru Církve bratrské oddělil samostatný sbor chrudimský (2000).
Církev bratrskou v České republice dnes tvoří více než 75 sborů v různých městech a hlásí se k ní přes deset tisíc lidí. Je iniciativní ve spolupráci s jinými křesťanskými církvemi.