Život z Boží milosti

V prvním kázání o Boží milosti šlo o její charakter: je nezasloužená, velkorysá, nelogická… Mnoha lidem v minulosti i dnes proměnila a naplnila život. Naše reakce byla: Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl moudrým a rozumným, a jevil jsi je maličkým. (L 10,21)

V minulém kázání jsme podle Ef 1,3-14 přemýšleli, co způsobuje úžasná Boží milost: vyvolila nás, vykupuje nás a daruje pečeť (potvrzení) Ducha svatého a s ním i věčné dědictví. Můžeme shrnout: Milostí jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar,… (Ef 2,8-9a).

Dnes se budeme zabývat tím, jaký praktický dopad má mít Boží milost na náš život.

Žijeme z Boží milosti

Od počátku 2.kap. do v.10 píše Pavel Titovi, čím se mají vyznačovat životy starších i mladších mužů a žen, a také otroků. A pak, aby připomenul základ, na kterém chování i vztahy v církvi mají vyrůstat, píše o Boží milosti. (11) Ukázala se Boží milost… Ta darovaná Boží přízeň, náklonnost a shovívavost se v našem životě má projevit novým myšlením, slovy i činy. Především odpouštěním – skrze Krista. Autor listu po setkání s Kristem u Damašku a po mnohaleté službě sám vyznává: Milostí Boží jsem to, co jsem, a milost, kterou mi prokázal, nebyla nadarmo. (1K 15,10)

Náš každodenní život žijeme z každodenní Boží milosti. Ta zachovává život na této planetě. Je to něco úžasného a povzbuzujícího, když si to uvědomíme. Tvůj i můj život je projevem Boží milosti. To je nekončící zdroj naší vděčnosti a chvály Boha. Jak se ta Boží milost projevuje?

Boží milost nám přináší spásu

Boží milost, která přináší spásu (orig.“spasitelná milost“ = milost pro pozemskou i věčnou spásu).

14a: On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu. A nerozpakuje se znovu vysvětlit i v 3,3-7:Vždyť i my jsme byli kdysi nerozumní, neposlušní, zbloudilí… a navzájem jsme se nenáviděli. Ale ukázala se dobrota a láska našeho Spasitele Boha: On nás zachránil … ze svého slitování; zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovu zrodili k novému životu skrze Ducha svatého.

Spasitelná milost ukazuje na léčitelskou, moc velkého Lékaře. Cílem je záchrana každého člověka.

Přitom příčinou celé bídy je snaha člověka odporovat Bohu. Tvůj hřích od tebe Boha odděluje. A Bůh by nás mohl postihnout odloučením, peklem. Ale on poskytuje svou milost, své odpuštění, své nové společenství tak, že člověk je schopen být v Kristu a Kristus je v něm. Zůstaňte ve mně a já ve vás (J 15,4). K tomu John Stott: „Boží milost je nástrojem a principem spásy.“

Komu je tato vzácná, zachraňující milost určena? Všem lidem. Zde chci upozornit na nebiblický názor, že Boží milost a spásu dostanou nakonec všichni, ať vydali svůj život Kristu nebo nevydali. To odporuje mnoha biblickým výrokům. V našem textu myslí na všechny skupiny lidí, o kterých je řeč v úseku 2-10. Ale také je nabízena ještě nevěřícím. A mezi nimi nejen „lehkým případům“. Záleží na tom, kdo tuto nabídku přijme. V lidských činech milosti se to tak obvykle děje, že např. „těžké případy“ jsou z amnestie vyloučeny. Ale Boží milost je pro všecky lidi. Harold Morris vydává v knize Dvakrát udělená milost strhující svědectví o Boží milosti pro zločince. Pán i dnes zve: „Pojďte ke mně všichni.“ (Mt 11,28) Nikdo předem nemusí dokázat nějaký výkon, vlastně to ani nikdo nemůže. Ale Bůh nemá beznadějné případy. Přece však musíme přijít a poprosit. Pán říká: „Proste, a bude vám dáno; hledejte a naleznete; tlučte a bude vám otevřeno.“ (Mt 7,7). Nutné je, abychom Ježíši Kristu svůj život svěřili, důvěřovali mu. Dokud je čas.

O řeckém králi Alexandru Velikém se vypravuje, že vždycky když obléhal nepřátelské město, nechal před bránou městských hradeb do země zarazit hořící pochodeň. Ta znamenala, že kdo opustil město, dokud hořela ta pochodeň, dostal od Alexandra milost, směl zůstat naživu. Po dohoření pochodně došlo k útoku a po dobytí města byli obyvatelé uvnitř hradeb zabiti.

Bůh chce, abychom žili. Musíme se však rozhodnout. Buď přijdeme k němu, nebo ho nadále budeme ignorovat. Tak dlouho, dokud hoří pochodeň našeho života. Nevíme, jak dlouho. Avšak víme, že buď jediný závan vichru, nebo pozvolné vyčerpání energie života naši pochodeň uhasí.

Tvůj i můj život jsou projevem Boží milosti. A spasení pro pozemský i věčný život je ze stejné milosti. Dbejte na to, ať nikdo nepromešká Boží milost; (Žd 12,15)

Boží milost nás vychovává

Mezi 11. a 12.v. se mění okruh adresátů. Boží milost je nabízena všem. Naproti tomu výchova, o které je řeč ve v.12, platí těm, kdo o milost prosili a přijali ji v Ježíši Kristu. Tak přichází ta Boží výchova, Boží cílené působení na Boží děti. Vede nás k cíli a vychovává nás skrze svou milost.

K čemu nás vychovává? Ke změně způsobu života. ...k tomu, abychom se zřekli bezbožnosti a světských vášní, žili rozumně, spravedlivě a zbožně v tomto věku; 14b: (Kristus se obětoval, aby nás) posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích.

Svatý Bůh chce pro své působení ve světě používat své děti, které pod jeho výchovou žijí svatým životem. Více o tom je v Žd 12,5-11. Zde čteme: Bůh s vámi jedná jak se svými syny. Protože koho miluje, toho i vychovává, i přísně vychovává. Ap. Pavel měl zkušenost s Boží přísnou výchovou. Nedostal vše, co si přál. 2K 12,9: Pán mi řekl: "Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla." Tu zkušenost máme i my, když od Pána nemáme to, co bychom rádi měli. Jako chlapec, když chce od taťky ostrý nůž. Vysvětluje, poučuje, jak moc ho potřebuje. I my radíme a vysvětlujeme Bohu. Ale On ví, co je nám k dobrému a co ne.

Cíl Boží výchovy je vysoký: nebeský Otec nás vychovává k podílu na své svatosti (Žd 12,10). Chce, abychom nosili jeho charakter, jsme stvořeni k jeho obrazu. Boží milost s námi má vysoké cíle. Poddávejme se jí, i když je někdy krušná. I když jí někdy nerozumíme.

Díky Boží milosti očekáváme příchod Ježíše Krista

Boží výchova, přestože má tak vysoké cíle, se neomezuje jen na pozemský život. 13: (Boží milost nás vychovává k tomu, abychom) očekávali blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista.

Boží výchova tedy směřuje jak k posvěcenému životu zde na zemi, tak k očekávání 2. Adventu. Ale aby nedošlo k nedorozumění: Druhý příchod Krista na svět nemáme očekávat se šťastnou nadějí na věčnost proto, že jsme se nechali Bohem důkladně vychovat, že jsme se mu ve všem poddali a žili příkladně svatým životem. Je to jen a jen Boží milost, která nám zprostředkovává tu smělou, pevnou naději nebeského domova v blízkosti Beránka a všech sapsených. To není sen, ale reálná vize!

Shrnutí

Boží milost se rozprostírá nad celým světem a jeho další trvání odvisí od Boží milosti.

Boží milost nabízí spásu všem, „dobrým“ lidem i „těžkým případům“. Roznášejme tuto zprávu mezi svými bližními. Každý má příležitost nechat se jí obdarovat.

Boží milost nás, Boží děti, vychovává k tomu, abychom nesli charakter Boží, jednali jako Ježíš. 1K 11,1: Jednejte podle mého příkladu, jako já jednám podle příkladu Kristova.

V tomto vědomí a pod Boží výchovou očekávejme blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista. Jak vzácná, úžasná milost a bohatý život!